Požár tedy paradoxně umožnil novodobou rehabilitaci původního záměru. Ornament a všechno nadbytečné bylo vyloučeno. Konstrukce zde dělá architekturu, která reguluje světlo a zahrává si se silným symbolem. Obytné a administrativní zázemí bylo rozšířeno a propojeno s exteriérem. Z garáže byla vytvořena klubovna s venkovní terasou. Původně uzavřená věž byla po vzoru Janákova kostela na Vinohradech odstrojena a dovnitř bylo vloženo točité schodiště. Parter s dlážděným předpolím a terasami oddělenými stříhaným živým plotem čeká na realizaci v dalších etapách.

Téměř nikdy nepovažujeme z důležité, co by rekonstrukci řekli památkáři, vždy se ale snažíme přemýšlet o tom, co by řekl původní autor a co by on sám udělal v naší situaci dnes se zcela jinými technickými prostředky. Uvědomujeme si určitou rozdílnost dobového myšlení a vzrušující propojení napříč časem. Nejedná se o napojení na formální stránku původního řešení, ale na atmosféru, kterou stavba a místo vyzařují, ačkoli jde možná více o atmosféru, kterou si představujeme a následně dotváříme my. Novou vrstvu, kterou jsme doplnili, vnímáme jako něco, co původní autoři mohli ve své době zamýšlet, ale ne realizovat. Rekonstrukce stavby je i rekonstrukcí našich myšlenkových hodnot. Architekturu zde zpětně vnímáme více jako řemeslo, méně jako umění. Na kostel se vybíralo ve sbírce, peněz tedy nebylo nikdy na marnění. Vrstvení je symbolem pomíjivostí – toho co shořelo, ale i toho, co jsme doplnili my.

Otevření obnoveného kostela proběhlo 28.9.2016. Výkresy a původní text jsou v rubrice projekty. Dále také  na Youtube Video 1, Video2.